Terezku Šprachtovou (*2006) potkáváme na našich závodech už nějakou dobu. Navštěvuje ZŠ a PŠ SVÍTÁNÍ o.p.s. v Klášterní ulici v Pardubicíh, jezdí na naše Atletická dopoledne Bez Bariér a atletiku miluje. Přestože jí její výrazný handicap nedovoluje připravovat se tak, jak by si sama přála, na závody přijíždí vždy s úsměvem a obrovskou chutí sportovat a překonat se.
Letos si ale připravila překvapení.
Při červnovém Školním atletickém poháru v závodě na 60 metrů, který je určen dětem s nejtěžším handicapem a běžně se jede s pomocí asistenta, prohlásila, že to zkusí úplně sama.
Přiznám se... moc jsme tomu nevěřili. Ne proto, že bychom nevěřili Terezce. Ale protože dobře víme, jak náročný je pro ni každý metr.
Pak zazněl start. Byl to boj. Chvílemi to vypadalo, že už dál nemůže. Ale nevzdala se. Metr po metru se posouvala vpřed. Celý stadion ztichl a pak začal fandit.
A Terezka...
...projela cílem.
Úplně sama.
Běžně trvá závod na 60 m několik vteřin, Terezka bojovala dlouhých několik minut o každý centimetr této trati. Sama za sebe/pro sebe. Za svůj výkon navíc vybojovala bronzovou medaili a vůbec poprvé v životě stanula na stupních vítězů.
Terezko, děkujeme. 
Za připomínku, že největší vítězství nejsou vždy ta nejrychlejší. Někdy stačí mít odvahu postavit se na start, nevzdat se a dojet až do cíle.
